na Blog.cz

Potvrdil to výzkum mezi více než 1500 obyvateli Toronta, o němž informovala americké kolegy kanadská vědkyně Wan Tan. Se spolupracovníky sledovala kuřácké návyky respondentů a jejich dýchací obtíže. Zjistila přitom, že u těch, kteří se nespokojili pouze s cigaretami a dopřávali si i marihuanu, byly až osminásobně vyšší.

"Oproti nekuřákům se riziko plicního onemocnění zvýšilo u ctitelů tabáku 2,4krát, zatímco u takříkajíc dvojitých konzumentů stouplo dokonce 18krát," uvedla badatelka. Vlastně poprvé se tak podařilo prokázat, že kouření marihuany jejím uživatelům skutečně škodí.

l

Vedle známých rizik dlouhodobého kouření marihuany - zhoršení paměti, schopnosti učení a zpomalení reflexů - byla nově nalezena i spojitost s nárůstem rizika mrtvice a srdečního infarktu.

Dlouhodobé a časté kouření marihuany s sebou přináší nárůst výskytu určitého proteinu v krvi, jehož účinek je spojován se vznikem cévních onemocnění, mezi která patří srdeční infarkt a mrtvice. Účelem zmiňovaného proteinu - konkrétně apolipoproteinu C-III - je zabránit enzymům v rozkladu tuků, což vede k jejich vyšší koncentraci v krvi. Více tuků v krvi pak může ucpávat cévy a postiženému člověku hrozí vznik řady cévních onemocnění.

Vědci z týmu vedeného Jeanem Lud Cadetem z Národního institutu pro zneužívání drog v Bethesdě, USA sledovali osmnáct dlouhodobých kuřáků konopí, kteří vykouřili mezi osmasedmdesáti až šokujícími třemi sty padesáti jointy týdně, a čtyřiadvacet dobrovolníků, kteří nekouřili nikdy. Jediným významným rozdílem v krevních testech byla právě neobvykle vysoká hladina apolipoproteinu C-III u intenzivních kuřáků. Výsledky výzkumu byly publikovány v květnovém čísle časopisu Molecular Psychiatry.

Předběžné výsledky
V žádné z dosavadních studií podobný vliv nelezen nebyl, což je způsobeno zejména tím, že marihuana je ilegální drogou a informace o jejích uživatelích a jejich zdravotním stavu jsou nedostupné či nedůvěryhodné. Aktuální studie je proto svého druhu unikátní a má ze stejného důvodu jisté nedostatky. Není z ní kupříkladu zřejmé, zda-li po abstinenci dojde k urovnání zdravotního stavu, nebo zda-li je efekt dlouhodobý. Je nezbytné rovněž zdůraznit, že účastníci studie byli mimořádně vášnivými kuřáky, a získané závěry tak nelze přímo aplikovat na příležitostné konzumenty.

Profesor farmakologie George Kunos z Laboratoře fyziologických studií rovněž v Bethesdě, USA, který se účinky psychoaktivních látek celoživotně zabývá, dodává: "Očividně u této skupiny lidí, kteří kouří opravdu velké množství konopí, byly hladiny zmiňovaného proteinu vysoké, ale zda-li to bude mít vliv na zvýšené riziko cévních onemocnění, je spekulace." K ověření zjištěných výsledků je nezbytné, aby byl v budoucnu analyzován zdravotní stav stovek či tisíců kuřáků konopí po několik let a poté byly porovnány jejich relevantní míry nemocnosti s těmi lidmi, kteří nekouří.

Ačkoliv je akceptováno, že rekreační kouření konopí s sebou přináší zhruba stejné zdravotní komplikace jako umírněné pití alkoholu, neměla by se rizika podceňovat. Obsáhle již bylo dokázáno, že uživatelé marihuany mají sklon k depresím, úzkosti, panice a psychózám či únavě a nízké motivaci. Míra projevu symptomů je velmi individuální - závislá na vrozených predispozicích například k duševním chorobám, přičemž ženy jsou k negativním symptomům až dvojnásobně náchylnější.